Stabilitu siláží ovlivňuje nejen samotný průběh silážování, ale i management vybírání travních a kukuřičných siláží ze sila. Především na podzim a v zimě jsou siláže v otevřených silech vystaveny nepříznivým vlivům počasí. Déšť nebo sněžení jsou často příčinou znečištění sila a hygienicky podezřelých siláží. SCHAUMANN nabízí postřehy, jak management silážování úspěšně zvládnout.

1. Odstranit zbytky z odebírání

Odstraňte volný materiál ležící u odebírané stěny. Znečištěné zbytky siláže z předchozího odběru mohou siláž kontaminovat a způsobit druhotné zahřívání. Velmi zřetelně je to vidět při použití termokamery (obrázek 1). Obrázek vlevo představuje čistou plochu odběru, vpravo je siláž jejíž odebíraná plocha se díky zbytkům zahřívá.

2. Silážní hmotu neodkrývat příliš daleko

Zasakování dešťové vody nebo sněhu do silážní hmoty vede k zaplísnění a zkáze siláže. Za prvé je to způsobeno tím, že kyslík vstupuje shora do hmoty a za druhé, že déšť ve spodních vrstvách vymývá stabilizující kvasné kyseliny. Těmto ztrátám by se mělo předcházet a odkrývat vždy jen takovou část sila, z níž bude hmota následně odebrána.
 

Především u sila, které je orientováno ve směru hlavních větrů, by měly být použity ještě další bariéry proti vnikání kyslíku do hmoty. Touto bariérou mohou být například zátěžové vaky, které zatíží fólii při odkrývání sila (obrázek 2). Při každém dalším odkrývání se vaky posunují. Tímto způsobem se zabrání pronikání vzduchu mezi fólii a silážní hmotu. Přístup vzduchu podporuje rozvoj kvasinek a plísní a vede k druhotnému zahřívání.

4. Kontrola teploty v odebírané stěně

Před každým odběrem siláže změřte teplotu na předem určených místech ve stěně hmoty vpichovým teploměrem. Velmi rychle tak můžete odhalit druhotné zahřívání a ihned reagovat vhodným konzervačním ošetřením odebírané plochy a krmné dávky (tabulka 1), než se rozšíří kvasinky a plísně do hlubších vrstev siláže.