1. polovina stání na sucho

6. až 4. týden před otelením

Průběh laktace při stání na sucho 1

Stání na sucho 1 slouží pro regeneraci tkání vemene a trávicího traktu.

• Krmná dávka s nízkou koncentrací energie pokrývá záchovnou potřebu a zajišťuje růst plodu.
• Krmná dávka s nízkou koncentrací energie zabraňuje ztučnění krav. Cílem je BCS (Body-Condition-Score) < 3,5.
• Objemná krmná dávka s dostatkem vlákniny je důležitá pro naplnění bachoru a zachování jeho funkčnosti. 

Problémy tlustých krav:

• výrazný pokles příjmu krmiva po otelení
• poruchy látkové výměny z důvodu zvýšeného odbourávání vlastních tukových zásob (nebezpečí vzniku ketózy)
• zvýšená inklinace k těžkým porodům

2. polovina stání na sucho

poslední 3 týdny před otelením (1.polovina tranzitní fáze)

Průběh laktace při stání na sucho 2

První polovina tranzitní fáze slouží pro přípravu vysokobřezích krav na otelení a na výživu směrovanou na vysokou mléčnou užitkovost.

• ošetření paznehtů, případně očkování a boj proti endo- a ektoparazitům
• Zvýšení koncentrace energie při dostatečném množství struktury zabezpečuje zásobení dojnice energií při sníženém příjmu krmiva (cca 10 dní před otelením).
• Včasná nabídka komponentů používaných později v laktační krmné dávce podporuje adaptaci bachorových mikroorganismů.
• Vysoký příjem sušiny je velmi důležitý, protože jinak hrozí vznik ketózy ještě před otelením.
• Doplňkové látky jako např. propylenglykol, glycerin, kvasinky, chráněné tuky nebo pufrující substance mohou být podávány k vyrovnání deficitů a k ulehčení látkové výměny jater.
• Profylaxe mléčné horečky pomocí výživy se sníženým zastoupením Ca nebo výživa s obsahem kyselých solí připravuje hormonální systém krávy na nedostatek Ca na počátku laktace (vylučování parathormonu). Zlepšuje se absorpce Ca a schopnost mobilizace Ca z kostí.

Otelení

Průběh laktace při telení

V tranzitní fázi - speciálně během otelení - je nutno věnovat zvýšenou pozornost pozvolnému přechodu do nové laktace. Krátkodobý propad v příjmu krmiva během otelení se může stát snadno rizikem, pokud poklesne přísun živin a objem bachoru se zmenší. 

• Včasný příjem vody a krmiva přímo po otelení snižuje riziko změny polohy slezu.
• Zohledněny musí být zvláštní nároky krav na makroprvky a stopové prvky, jako např. náhlá vyšší potřeba Ca z důvodu tvorby mléka.
• dávky vápníku pro profylaxi mléčné horečky

Počátek laktace

Průběh laktace na počátku laktace

V tranzitní fázi – speciálně na počátku laktace – je velkou výzvou vyrovnání vzniklého deficitu energie. Příjem krmiva se po otelení zvyšuje jen pozvolna, potřeba energie a živin naproti tomu strmě stoupá.

• Krmná dávka musí obsahovat dostatek struktury, aby odpovídala požadavkům přežvýkavců a zároveň musí mít vysoký obsah energie (mít na zřeteli riziko vzniku acidózy!).
• Zlepšení zásobení energií po otelení např. pomocí chráněných tuků snižuje nebezpečí vzniku ketózy (zatížení a poškození jater nadměrným štěpením tvlastních tělesných tukových rezerv).
• Nutné je zohlednit zvláštní požadavky krávy na makroprvky a stopové prvky.

Hrubé chyby ve výživě způsobují oslabení imunitního systému krav. Krávy jsou pak citlivé vůči mnohým onemocněním, která částečně prodlužují období, kdy jsou jalové a vznikají tak hospodářské ztráty. 

Laktace

Průběh laktace na vrcholu laktace

V průběhu vrcholné laktace se správná výživa podílí na udržení vysoké dojivosti (perzitence laktační křivky). Měnící se potřeba energie klade vysoké nároky na sestavování krmné dávky.

• Zabezpečit stabilní, vysoký příjem velmi kvalitních krmiv a vody. 
• Dbát na poměr v zásobení energií a strukturou.
• Nastavit přísun energie a proteinu v krmné dávce takovým způsobem, aby byla podpořena tvorba mléčných složek, ale nedocházelo k přetěžování jater.
• Zajistit optimální zásobení živinami, minerálními a účinnými látkami pro zachování užitkovosti, zdraví a plodnosti.  

V průběhu pozdní laktace se doplňují rezervy vyčerpané během období počáteční a vrcholné laktace. Vzniká zde riziko možného ztučnění krav, které by způsobilo problémy v následující tranzitní fázi. 

• U stáda s vysokou perzistencí mléčné užitkovosti potřeba energie neklesá tak výrazně a nebezpečí ztučnění zvířat je malé.
• U krav s nízkou mléčnou užitkovostí bychom měli reagovat snížením koncentrace energie nebo dřívějším zasušením.