Na konci „světa“ soběstačnú produkcu pro region poskytujů


Ing. Josef Tománek spolu s MVDr. Annou Schertlerovou, odbornou poradkyní SCHAUMANN ČR s.r.o.

Valašsky psaný titulek napovídá, kam jsme se vypravili, ale zdaleka nemůže zahrnout široké spektrum činnosti zemědělského podniku v Bílých Karpatech.


Rostlinná výroba zaměřená především na produkci pšenice špaldy, ječmene a tritikale, výroba mléka, chov masného skotu, chov ovcí, výroba pečiva, provoz čerpací stanice, obdělávání ovocných sadů a provoz pěstitelské pálenice. To zdaleka není konec výčtu činností, které provozuje Javorník-CZ, s. r. o. Navíc vše v režimu BIO.

 

Cesta na východní konec republiky z pražské redakce není záviděníhodná, zvláště s přihlédnutím na průjezdnost naší  nejdůležitější dopravní tepny. Ale po čtyřech hodinách nervycuchající jízdy autem se ale začnete uklidňovat – vystoupáte na horizont a otevřou se před vámi malebná údolí s vesničkami, nad které vystupují svažitá pole a modrozelené zalesněné vrcholy.
Jsem na Valašsku. V jednom údolí se nachází také obec Štítná nad Vláří-Popov s asi 2300 obyvateli, v něm sídlí cíl naší cesty.
Zemědělský podnik Javorník-CZ. Pro Pražáky raději upřesním: v obci Štítná nad řekou Vlárou v Bílých Karpatech na hranicích se Slovenskem.

 

Ekologická produkce zapadá do přírodních podmínek
Lokalizace nedotčené krajině v CHKO Bílé Karpaty přímo vede k tomu, aby byla zemědělská výroba vykonávána ekologickým způsobem. Při návštěvě mne především zajímalo, jak lze ekologickým
způsobem zajistit optimální výživu pro 200 aktuálně chovaných dojnic, jak se krmení podepisuje na zdraví, reprodukci atd. Otázka následuje otázku.

 

Úvodem prozradil ředitel společnosti Ing. Josef Tománek, že v podniku pracuje již od roku 1973, přesněji řečeno dříve v družstvu, které předcházelo současnému uspořádání. Jako společnost
s ručením omezeným Javorník-CZ zahájil svou činnost v roce 1996 a v tu dobu také vstoupil do přechodného období pro ekologické zemědělství. V současnosti je kontrolován organizací KEZ. Ze zhruba 1800 ha půdy je asi 450 ha orné a 40 ha tvoří sady. Výrobní oblast je horská, nadmořská výška kolísá mez 330 a 830 metry. Necelých 1400 ha jsou trvalé travní porosty, které je třeba optimálně využít. Pastviny a louky se v praxi rozdělují na hnojené a nehnojené, tak aby byla dodržena dávka dusíku podle podmínek ekologické produkce v CHKO.

 

Ukazují směr v bioprodukci
„Myslím, že v rámci chráněné krajinné oblasti hospodaříme dobře – stále se učíme a vytváříme vzorový systém eko-hospodaření. Inspiruje se od nás řada podniků, kteří chtějí nebo již jsou v režimu bio, spolupracujeme také s výzkumnými institucemi a orgány ochrany přírody. Zapojili jsme se například do projektu modelového řešení retence vody v krajině. Organická hmota z chléva se navrací do půdy a to se odráží v podobě slušných výnosů – pšenice špalda dala loni 4 t/ha, jarní ječmen měl výnos 5 t/ha a to vše samozřejmě bez použití jakýchkoli průmyslových hnojiv,“ vysvětlil Ing. Tománek. Hnůj se shromažďuje na pevném hnojišti, nechává několik měsíců prozrát a od července do října se důsledně aplikuje na pozemky mimo jiné i s ohledem na to, aby se nekontaminovaly zdroje pitné vody.

 

Spásání horských pastvin
Dalším odvětvím výroby je chov skotu bez tržní produkce mléka – převážně kříženců původního českého strakatého plemene s masným simentálem a nebo charolais. Celkem to je 230 krav základního stáda, takže pokud připočítáme mladé kategorie, celkem Javorník CZ chová 680 DJ. Polovina ekologické produkce hovězího masa putuje jako zástav do zahraničí, zájem je v Itálii nebo Chorvatsku. Co nevypase skot, tam pomáhají ovce plemene romney, kterých ve Štítné extenzivně chovají asi 80. Jak prozradila odborná poradkyně chovu ze společnosti SCHAUMANN ČR s.r.o. MVDr. Anna Schertlerová, užitkovost mléčných krav v biorežimu neustále roste. Data z KÚ hovoří za vše: Od 1. října 2013 do konce března 2014 byl průměr prvotelek 4855 kg, krav na druhé laktaci 5639 kg, v celkovém součtu mají dojnice ze Štítné průměr 5601 kg za laktaci, při 4,14 % tuku a 3,25 % bílkovin. V kontrolním roce 2008/2009 byla průměrná užitkovost 4716 kg (4,1 % tuku, 3,34 % bílkovin).
„Chov Javorník CZ mi dělá radost a těší mne, že jsme se posunuli. Podívejte se také na ukazatele somatických buněk, teď v letních měsících se mírně zvedly na 250 tis., ale zimní průměr byl krásných 150 až 170 tisíc,“ ukazuje MVDr. Schertlerová výstupy z programu MOOML.

 

Bez kukuřičné siláže to jde
V kraji Bílých Karpat se nepěstuje pro výživu krav kukuřice. „Senáž, nebo chcete-li obecně konzervovaná píce, tvoří 90 % krmné dávky, takže její výrobě se musí věnovat náležitou pozornost,“ přidal se k rozhovoru vedoucí živočišné výroby Ing. Radovan Barbořík. Upozornil, že se podaří vyrobit i bílkovinné siláže s 24 % dusíkatých látek, rané seče jílků jsou vysoko v energii. „Ječmen, oves a tritikale jsou vlastní, nic v případě nouze nakupujeme malé množství biokukuřice,“ dodal. Agronomové využívají speciální osevní postupy. Jsou založeny na přirozené obohacování půdy o dusík a organické látky.
Příklad osevního postupu:
1) Vojtěška (nebo jetel)
2) vojtěška (nebo jetel)
3) pšenice špalda nebo tritikale (hnůj)
4) pšenice špalda + hořčice jako meziplodina
5) jarní ječmen (hnůj)
6) směsky s podsevem

 

Zvířata vykazují dobré zdraví
Zabřezávání po první inseminaci je asi 60 %, inseminační interval je 76 dní, servis perioda 98,1 dní. „Se zdravotním stavem problémy nemáme, ketózu nebo acidózu neznáme, takže veterináře příliš ke klasickým zákrokům nepotřebujeme. Asi jednou měsíčně se vyskytne těžký porod, ale většinu zvládáme sami. Veterinář je ale zároveň inseminačním technikem, takže uplatnění v chovu určitě nachází. Ošetřování paznehtů provádíme pravidelně třikrát ročně, koupele vůbec neděláme a nikdy jsme problémy neměli. Odchov telat je ve venkovních individuálních boxech, kdy pomocí vozíku s vyhřívaným zásobníkem rozvážíme telatům mléko. Mléčné krmné směsi vůbec nepoužíváme,“ komentuje Radovan Barbořík aspekty zdraví a péče o telata. Zdůrazňuje, že stěžejní jsou pro něho náklady na jeden litr mléka a zdravotní stav zvířat. Dodal, že biochovy nesmějí používat žádné druhy umělého rozmnožování jako je klonování a přenos embryí. Také desinfekční přípravky používané při dojení jsou na přírodní bázi. Odrohování je možné pouze se zvláštním povolením.

 

Nikoli na hmotu, ale na kvalitu
„Krmivo není plnivo, ale zdroj energie a staveních jednotek. Když chci zvířatům poskytnou optimální množství živin, je nutné sklidit včas,“ zdůrazňuje MVDr. Schertlerová. Při zkrmování zelené píce jsou v trávení a tedy také v užitkovosti i zdraví mléčné žlázy velké výkyvy. Osvědčila se směsná krmná dávka, která je založena na travních a bílkovinných silážích s přídavkem jadrného krmiva vlastní produkce – tedy obilí. Krmnou směs z obilí dělá pojízdná míchárna, tedy externí dodavatel této služby. Žádná sója ani řepka v krmné dávce není. Se zavedením směsné krmné dávky se v chovu postupně snížil obsah somatických buněk z lineárního skóre 4,8 bodů (620 tis.) v roce 2011 na skóre 2,4 (250 tis.).

 

Biopotraviny předražují obchodníci
„Biopotraviny od sedláků putují za přiměřené ceny, předražené jsou až na trhu. Podle vlastních zkušeností víme, že jeden obchodní řetězec si na biopotravinách přidává marži 50 %. Těžko lze porovnávat kupní sílu ve městech a v malých obcích. My zde prodáme bez propagace ze dvora každý pátek 600 litrů mléka – cena je 14 Kč za litr 4% mléka. Z toho soudím, že se otevírají možnosti vlastní realizace produkce v nejbližším okolí, “ uvažuje Josef Tománek.
Provoz pekárny je jednou z mnoha nezemědělských výrob, kterým se podnik zabývá. Z celkem širokého spektra produktů lze jmenovat špaldové rohlíky nebo špaldový řez, který získal v rámci kraje ocenění Perla Zlínska. Pečivo se díky své jedinečnosti a kvalitě je vyhledávané i ve větších moravských městech. Poslední nápad managementu podniku je rozvoz produktů až do domu. Zájem je totiž také o biomléko, maso nebo produkty pěstitelské pálenice, která byla teprve nedávno zprovozněna. „My chceme nabídnout spotřebitelům biokvalitu za přijatelnou cenu,“ je přesvědčen Josef Tománek, který už má v hlavě stavbu jatek, moštárny a minimlékárny. Uvažuje také o chovu včel, který by dobře zapadal do ekologického hospodaření.

 

Lze vyčíslit prospěšnost činnosti?
Nutno doplnit, že kromě společnosti Javorník CZ, která se zabývá zemědělstvím a potravinářstvím, existuje ještě firma Javorník CZ plus, s. r.o. Její hlavní náplň je výroba oken, dveří a drobná kovovýroba. K tomu je ještě třetí propojená firma – Vodohospodářské stavby Javorník CZ, s. r. o. Toto uskupení zaměstnává celkem 330 lidí v regionu a postupně spěje k zajištění místní soběstačnosti. „Fluktuace je tady minimální, hojně dáváme možnost mladým. Nabízíme řadu sezónních brigád v podobě sběru švestek, jablek a další. Velké zisky neočekáváme, ale  zaměstnáváme lidi, zajišťujeme odbyt našich výrobků, udržujeme krajinu…, také příspěvek pro zdraví lidí zatím nikdo nespočítal,“ dodává v závěru ředitel Ing. Josef Tománek.

 


Krmná dávka je založena na travních senážích.