Deset let úspěšné spolupráce
Školní statek Poděbrady slouží už téměř osm desítek let jako účelové hospodářství Střední zemědělské školy v Poděbradech. Za tu dobu prošlo jeho branami mnoho tisíc studentů. Mnohým z nich se vzpomínky na zde konané praxe nesmazatelně uložily do paměti a oni se rádi a často vrací, ať jako pouzí návštěvníci, nebo jako obchodní partneři, přátelé, či rodiče současných studentů.
Avšak nejen minulostí a tradicí je člověk živ, zejména přítomnost a pohled do budoucna je rozhodující. V současné době nemají statky středních zemědělských škol na růžích ustláno. Jejich zřizovatelem se staly v drtivé většině krajské úřady, na které byly převedeny z Ministerstva školství. Mnohé z nich se dnešních dnů nedočkaly, byly zrušeny, prodány, převedeny, nebo transformovány na jiné společnosti. Důvody byly různé, ale ne vždy byla měřítkem úspěšnost hospodaření.
V úrodném Polabí, kde bylo a dosud je zemědělství prioritní formou podnikání je existence zemědělské školy a funkčního školního statku nezbytná – to byla myšlenka, při rozhodování o způsobu a zaměření hospodaření. V roce 1992 hospodařil poděbradský školní statek na 300 ha zemědělské půdy, v jeho stájích byl umístěn chov dojnic, čítající 60 různoplemenných kříženek ve vazném ustájení s užitkovostí 2500 kg mléka za normovanou laktaci a zastaralý chov prasat.
Dnes školní statek obhospodařuje přibližně stejnou výměru polí, jen struktura pěstovaných plodin a zejména obsazení a technologie stájí je poněkud odlišná. Nosným programem rostlinné výroby je zajištění krmivové základny a živočišnou výrobu představuje reprezentativní chov skotu. Mléčná užitkovost u stohlavého stáda dojnic dosáhla v kontrolním roce 2005/2006 hranice 9000 kg mléka za normovanou laktaci, chov prasat prošel celkovou rekonstrukcí poroden, odchovu i výkrmu. K těmto číslům ale vedla dlouhá cesta a pomoc mnoha partnerů, dodavatelů i odběratelů. Základem moderního chovu jak skotu tak prasat musí být kvalitní výživa. V devadesátých letech se výživářské a krmivářské firmy na českém trhu teprve zabydlovaly a nebylo jednoduché se rozhodnout. Volba padla na společnost SCHAUMANN ČR a dnes po deseti letech opravdu velmi dobré spolupráce můžeme spokojeně říci : byla to dobrá volba.
Samozřejmostí úspěšného chovu bylo převedení chovu dojnic z vazného na volné ustájení, vybudování tandemové dojírny a celková změna systému chovu. Pravidelné rozbory krmných dávek a konzultace s odborným poradcem firmy SCHAUMANN vedly k zaměření na kvalitu objemných krmiv. Ta jsou v plné šíři vyráběna z vlastních zdrojů, jen způsob konzervace a uskladnění se změnil. Biologické konzervanty a přísady řady BONSILAGE jsou dnes nezbytnou součástí kukuřičných siláží i v našich podmínkách tak obtížně vyrobitelných vojtěškových senáží. Koncentrovaná krmiva, vyráběná z vlastních obilovin byla obohacena minerálně-vitaminózními doplňky a premixy se rychle rozšířila z původní krmné dávky pro dojnice i do krmných dávek ostatních kategorií. Míchání, mačkání a šrotování zrnin se stalo kompetencí mobilní míchárny krmiv, která statek již celých deset let v pravidelném intervalu 14 dní navštěvuje a zhotovuje koncentrované krmné směsi dle receptury a přání zákazníka.
Nejdůležitějším obdobím v životě krávy je porod a jeho bezproblémové zvládnutí je odměnou a zárukou vrácení do zvířete vložené energie a investic. Samozřejmostí by mělo být volné ustájení porodny s dostatkem pohybu. Krmná dávka zde je postavena na dostatečném příjmu kvalitního lučního sena, přídavku kukuřičné siláže a v předporodním období „nastartováním“ činnosti bachoru příjmem koncentrátu obohaceného minerálními látkami a vitamíny připravujícími na porod. Další samozřejmostí v prvních okamžicích po porodu je podání iontových energetických nápojů ENERGIE – TRUNK, které jsou dojnicemi velmi dobře přijímány. Na poděbradském školním statku máme tento systém doplněný ještě pastevními výběhy a od jara do podzimu se snažíme uplatňovat telení pod širým nebem, není to záležitost pouze estetická, z hlediska zdravotního stavu je pro narozené tele pastvina jistě sterilnější prostředí než stáj.
Ustájení telat na mléčné výživě je řešeno ve venkovních individuálních boxech stlaných slámou. Telata jsou napájena mlékem nebo mléčnou náhražkou 2x denně v množství 3 litry, vodu mají k dispozici neustále. Již v raném věku jsou navykána na příjem kvalitního lučního sena a koncentrovaného startéru. Ten je rovněž dílem mobilní míchárny SCHAUMANN, minerálně-vitaminózní doplněk téže firmy je samozřejmostí. Telata jej velmi ochotně přijímají a váhy 100 kg, která je rozhodující pro jejich odstav často dosahují před třetím měsícem stáří. Všichni býčci jsou ještě v období mléčné výživy prodáváni. V období rostlinné výživy, kde jsou telata ustájena po následující 3 – 4 měsíce jsou krmena stejnou koncentrovanou směsí a senem v ad libitním množství, nově jsou zde navykána na příjem kukuřičné siláže a vojtěškové senáže. V tomto období je dosahováno průměrných denních přírůstků vysoko převyšující 1 kg, avšak beze známek tučnění. Ustájení je volné, hromadné s velkým výběhem. V celém období, od prvního dne života až do převedení do kategorie jalovic dosahujeme úhynu nižšího než 1 %.
Kategorie jalovic je ustájena ve vzdušné volné stáji s venkovním krmištěm, plemenice jsou zde krmeny pouze objemnými krmivy bez přídavku jádra. Genetický potenciál plemene a kvalitní výživa umožňují dosažení hmotnosti 400 kg již ve stáří 1 roku, v Poděbradech ale navzdory moderním trendům zapouštíme všechny jalovice poprvé až ve věku min. 18 měsíců a hmotnosti přesahující 500 kg. Inseminační index se pohybuje kolem hodnoty 1,2 dávky a z plemenitby z důvodu nezabřeznutí není vyřazena ani jedna jalovice. Tento systém si můžeme dovolit z důvodu nízké brakace krav neboť nevzniká potřeba „vyřešení nedostatku“, který bývá na řadě podniků suplován časným zapouštěním, nebo dokonce nákupem březích jalovic. V průběhu posledních let si naopak řada spokojených chovatelů odvezla desítky vysokobřezích jalovic, byl uskutečněn i prodej vysoce kvalitních zvířat mimo republiku, do zemí EU.
Stádo dojnic, k dnešnímu dni čítající 100 ks je umístěno v rekonstruované stáji původně určené výkrmu býků. Stáj je vybavena lehacími boxy stlanými slámou, chodby a venkovní krmiště je vyhrnováno denně traktorem s čelní radlicí. Plemenice jsou rozděleny do 3 skupin a samostatné porodny. Krmná dávka je složena z kukuřičné siláže, vojtěškové senáže, koncentrované jadrné směsi obohacené doplňky SCHAUMANN a vojtěškového sena. Navzdory všem oponentům se na statku každoročně staráme o kontinuální pás zeleného krmení a od jara do podzimu servírujeme dojnicím i jalovicím na žlab čerstvou zelenou hmotu v dávce kolem 15 – 20 kg/kus/den. Odměnou je mléčná užitkovost 9000 kg mléka za normovanou laktaci. Tuto užitkovost ovšem vykazuje celé stádo tvořené několika plemeny. Z demonstračních účelů výuky jsou na statku v čistokrevné formě chována plemena české strakaté, ayrshirské a jerseyské, která snižují užitkovost holštýnských plemenic které uzavírají laktace i vysoko přes 12 000 kg mléka. Na tomto místě je třeba dodat, že stádo vzniklo převodným křížením a vyjma 1 ks jerseyské a 1 ks ayrshirské jalovice které byly před mnoha lety dokoupeny nebyl uskutečněn nikdy žádný import zahraničních plemenic. Péče o pohodlí, zdraví a celkový welfare chovu doplněný kvalitním týmem ošetřovatelů a služeb má za výsledek i vysoké procento březosti a dlouhověkost plemenic. Vyjímkou ve stádě nejsou ani dojnice na osmé, dokonce ani na desáté laktaci, které drží krok se svými dcerami, vnučkami a pravnučkami.
Samotnou kapitolou je účast na chovatelských výstavách, přehlídkách skotu a chovatelských dnech. Obrovskou motivací do budoucna bylo vítězství na chovatelském dnu v Žehuni v roce 2000 kde Školní statek Poděbrady získal první místo a titul šampionky výstavy. Tato situace se opakovala v roce 2005 na velice prestižní přehlídce skotu v Lysé nad Labem a fantastický úspěch byl dosažen zcela nedávno v říjnu 2006 tamtéž, kdy dojnice poděbradského statku opět zvítězila a pokořila konkurentky vystavované a vybrané z několikasethlavých stád významných zemědělských společností, často postavených na importovaných francouzských či německých plemenicích. Tento výčet musí být doplněn řadou druhých a třetích míst na obdobných výstavách. Je nutno dodat, že na všech těchto akcích byli přítomni i studenti poděbradské zemědělské školy, společně se radovali z úspěchu, společně zajišťovali předvádění i servisní práce se zvířaty.
Chov prasat prošel rovněž velkými změnami, celková rekonstrukce technologie byla doplněna i změnou krmných směsí, které jsou rovněž vyráběny z vlastních obilovin přímo na statku mobilní míchárnou. Postupem let byl na statku uznán vedle klasického užitkového chovu i chov rozmnožovací. Parametry reprodukce se zejména díky zkvalitnění krmné dávky rychle zvyšovaly a bylo dosaženo 22 odchovaných selat na prasnici a rok. Produkční život prasnic se významně prodloužil a 100 odchovaných selat od jedné matky není vyjímečné číslo. Rovněž prasata ve výkrmu dostala možnost plně rozvinout svůj genetický potenciál a u mnoha kusů je dosažena porážková hmotnost již ve věku 4,5 měsíce.
Jako nezbytný estetický doplněk je na statku umístěn i chov koní, i těm chutná mačkaný oves z mobilní míchárny krmiv.
Měřítko úspěchu je ale nastaveno různými směry, úhel pohledu na hospodaření školních statků je také u každého jiný. Velkým problémem pro zemědělské školství je nezájem mladých lidí o tento obor, nedostatečná motivace. Ministerské instituce tento problém přehlíží, zemědělské university tento problém zatím nepociťují a tak je toto řešeno zatím pouze jen na regionálních a často neprofesionálních úrovních. Je smutné číst na stránkách periodik a úředních zprávách zřizovatelských institucí, cituji „hospodaření školních statků je neefektivní, zastaralé, zejména v oblasti živočišné výroby nevyhovující, v následné optimalizaci doporučujeme zrušit většinu těchto zařízení“. Navzdory těmto tlakům, na školním statku Poděbrady věříme že naše práce má smysl a dosahované výsledky nás v tom utvrzují. Studenti Střední zemědělské školy v Poděbradech jsou na svých individuálních i učebních praxích přímo u tohoto procesu, seznamují se s vysoce odbornou prací která jim na podnicích jiného charakteru nikdy nebude svěřena, mají jedinečnou možnost ověřit si ve škole nabyté znalosti, proměnit je ve zkušenost a dovednost.
Každý podnikající subjekt by si měl vážit svých dodavatelů i odběratelů a my touto formou všem děkujeme, jmenovitě krmivářskoporadenské společnosti SCHAUMANN ČR, za společně dosažený ÚSPĚCH VE STÁJI.
Ing. Jan Kocmánek, ŠS Poděbrady
Přejít zpět na seznam čísel.