Co pro selata znamená L-valin?
Aminokyseliny jsou stavební kameny bílkovin a patří k nejdůležitějším komponentům pro výstavbu tělesných tkání. Neesenciální aminokyseliny si organismus zvířete dokáže vyrábět sám, esenciální nikoli. Správný přísun esenciálních aminokyselin musí být zajištěn prostřednictvím krmiva.
Při tvorbě tělesných bílkovin se podle daného genetického klíče spojují esenciální a neesenciální aminokyseliny. Tento proces vyžaduje dostatečný přísun potřebných aminokyselin. Pokud chybí neesenciální aminokyseliny, tělo si je samo vyrobí. Nedostatek jen jedné jediné esenciální aminokyseliny ovšem znamená omezení tvorby bílkovin. Aminokyselina, která jako první přeruší tvorbu bílkovin, se označuje v krmivu jako první limitující aminokyselina.
Ideální bílkovina
Perfektní poměr mezi esenciálními aminokyselinami pro záchov a užitkovost zvířat se nazývá ideální bílkovina. V této bílkovině jsou všechny esenciální aminokyseliny stejně limitující. Denní potřebu aminokyselin určují faktory jako věk, pohlaví, genotyp, zaměření a úroveň užitkovosti, vlivy prostředí a výživy a ovlivňují tak složení aminokyselin v ideální bílkovině. Podstatný rozdíl vzniká mezi aminokyselinovým profilem bílkovin pro záchov a bílkovinami v tělesných tkáních. Ideální bílkovina je tak ovlivněna relativním podílem obou těchto komponentů. Ideální bílkovina musí být přizpůsobena fázi užitkovosti popř. věku zvířete, protože relativní podíl záchovné potřeby s věkem zvířete stoupá.
V krmivu pro prasata představuje valin po tryptofanu pátou limitující aminokyselinu. Valin je esenciální a musí být do organismu dodáván v krmivu. Od roku 2009 je L-valin v krmivu povolen jako doplňková látka. Lze tak vyrábět krmné směsi, kde má šest esenciálních aminokyselin stejnou úroveň potřeby a stejný vliv na užitkovost.
Zjištění potřeby L-valinu
V minulých letech byl proveden v různých vědeckých zařízeních výzkum pro zjištění potřeby valinu pro odchov selat. Celkový počet relevantních studií je ovšem velmi omezený. V průměru byl optimální poměr valin : lysin na základě ideálně stravitelných aminokyselin (pcv) cca 70 %. Wiltafsky et al.(2009) z TU Mnichov potvrdili pro maximální přírůstek živé hmoty střední hodnotu 67 % přibližující se ideálnímu poměru valin : lysin (pcv), přičemž pro optimalizaci spotřeby krmiva postačoval nižší poměr.
Při přesné znalosti potřeby valinu můžeme lépe zhodnotit rozsah nedostatečného zásobení valinem, a sledovat také, jestli je valin nebo isoleucin další limitující aminokyselinou v jinak optimálně sestavené krmné směsi pro selata. Novější sledování k optimálnímu poměru valinu a isoleucinu potvrzují: U krmných směsí pro odchov selat se sníženým obsahem bílkovin lze zvýšením poměru valin : lysin (pcv) z cca 60 % (nativní) na 70 % docílit statisticky průkazného zlepšení přírůstku živé hmoty. Naproti tomu přidání isoleucinu, které vedlo k zúžení poměru isoleucin : lysin (pcv) z cca 50 % (nativní) na 60 %, neprokázalo žádný efekt na měřené parametry, čímž se potvrdila limitace valinu.
První polní pokusy
První polní pokusy v podniku pana Gerharda Brügela v Keinlangheimu potvrdily účinek L-valinu v odchovu selat. 78 odchovávaných selat (Pi x Hülsenbergská chovná prasata) bylo ustájeno v kotcích po 9 až 10 zvířatech, bez rozdílu pohlaví, na roštech z umělé hmoty. Čtyři kotce (39 zvířat) představovaly jednu krmnou skupinu. Selata měla při průměrném stáří 27 dní průměrnou hmotnost cca 7,8 kg. Krmení bylo ad libitum (z automatů), během 26 denní fáze odchovu se krmily dva typy směsí. Jediným rozdílem v pokusném krmivu byl přídavek L-valinu obsažený v minerálním krmivu. Testované parametry byly vývoj živé hmotnosti, příjem krmiva, spotřeba krmiva a subjektivní posouzení zdravotního stavu selat.
Vyšší denní přírůstky
Při 26 denním trvání pokusu, počáteční hmotnosti 7,8 kg a průměrném přírůstku 350 g/den byla dosažena konečná hmotnost téměř 17 kg. Přídavek L-valinu zvýšil přírůstek živé hmotnosti o 37 g/den (+ 11 %).
Nižší spotřeba krmiva
1,6 kg krmiva na kg přírůstku je průměrná spotřeba krmiva srovnatelná s normálním průběhem odchovu selat.
Díky přidání L-valinu se ve srovnání s kontrolou snížila spotřeba krmiva během periody odchovu o 4,3 %. Na 1 kg přírůstku živé hmotnosti se spotřebovalo o 70 g méně krmiva. Selata nevykazovala během pokusu žádné zdravotní poruchy. Rozdíly mezi pokusnými skupinami nebyly prokazatelné.
Další sledování musí ověřit, jestli se pozitivní vliv L-valinu na zootechnickou užitkovost bude opakovat a tato nová doplňková látka se stane pevnou součástí ve výživě selat.
Zeptejte se Vašeho Schaumann-poradce na výrobky pro výživu selat s optimálně doplněnými aminokyselinami pro všechny fáze užitkovosti a všechny typy krmných dávek.
Dr. Martin Rimbach
Přejít zpět na seznam čísel.