Chytré a rychlé silážování
Kvalita travních siláží závisí na mnoha faktorech. Řízení celého procesu silážování patří k těm rozhodujícím.
Dodržování základních zásad při výrobě siláží je nejdůležitějším klíčem k úspěchu. Následující příspěvek osvětluje nejpodstatnější kontrolní body.
1. Výchozí materiál
Travní porost s vysokým zastoupením jílku vykazuje významně vyšší obsah vodorozpustných uhlovodíků než porosty s vysokým podílem srhy říznačky nebo lipnice luční. Kromě vysoké stravitelnosti organické hmoty a z toho plynoucího zvýšeného příjmu krmiva popř. mléčné užitkovosti, zabezpečuje vysoký obsah vodorozpustných uhlovodíků rychlou tvorbu kyseliny mléčné v siláži. Dochází k rychlému snížení pHhodnoty. Narušitelé kvašení jsou potlačeni. Hmota s vysokým zastoupením jílku vykazuje zpravidla výrazně vyšší koeficient vypočtený z obsahu cukrů a pufrovací kapacity (C/PK), který je považován za měřítko silážovatelnosti hmoty. Přitom platí: čím vyšší hodnotu má C/PK, tím lepší je silážovatelnost. Silážovaná hmota s vysokou pufrovací kapacitou (nežádoucí) má např. vysoký obsah popela (= písek) a/nebo také zvýšený obsah dusíkatých látek. Dostatečné snížení pH-hodnoty v siláži je podporováno vyšším podílem vodorozpustných uhlovodíků (porosty jílku) ve výchozí hmotě, který se přemění na kyselinu mléčnou, v porovnání se silážovanou hmotou s nižší pufrovací kapacitou.
2 . Doba seče
Velký vliv na stravitelnost organické hmoty a na obsah vodorozpustných uhlovodíků má doba seče. Čím dříve se seče, tím je v siláži vyšší koncentrace energie. Seč by se měla uskutečnit ve vegetační fázi na začátku metání hlavních druhů zastoupených trav, nejpozději při obsahu 22 – 24 % vlákniny v sušině. Zpoždění seče jde na úkor krmné hodnoty siláže, opožďuje se i následná seč a zhoršuje se kvalita travního obrůstu.
3. Zavadání
Obsah vodorozpustných uhlovodíků neurčuje pouze druh výchozího materiálu a stádium zralosti, nýbrž také zavadání. Obsah cukrů velmi významně snižuje délka zavadání. Dochází také k podstatným ztrátám sušiny prodýcháním, vymytím a olámáním. Zavadání by z tohoto důvodu neměla být delší než 24 hodin. Při dvoudenní polní fázi se ztráty např. zvyšují o 6 až 15 % při dobrých povětrnostních podmínkách a o více než 20 % při špatném počasí (tabulka 1).
4. Stupeň zavadnutí a délka řezanky
Stupeň zavadnutí by se měl pohybovat v rozmezí 30 a 40 %, vyšší obsahy sušiny zvyšují ztráty olamováním a ztěžují udusání. Za optimální délku řezanky se považuje 3 až 4 cm. U delší řezanky je potřeba počítat s negativním vlivem na udusání. Délka řezanky větší než 4 cm se doporučuje pouze při nižších obsazích sušiny (< 30 %). Zabrání se tak částečně nebo úplně odtoku silážní šťávy.
5. Druh silážního přípravku
Při korektním časovém sledu managementu silážování nastupuje volba silážního přípravku teprve v den sklizně a reaguje na vlastnosti sklízené hmoty. Bonsilage-výrobky díky své variabilnosti a inteligentní kombinaci kmenů nabízí řešení pro každý typ výchozího materiálu.
6. Velikost sila
Velikost sila odpovídá vždy početnímu stavu dobytka. V zimě i v létě je potřeba dodržet odběr hmoty 2,5 m popř. 1,5 m za týden, abychom zabránili následnému zahřívání hmoty. Pokud nemůžeme velikost sila měnit, doporučuje se pro letní období zřídit menší silo.
7. Udusání hmoty
Při plánování organizace silážování se musí navážení nové hmoty vždy řídit podle výkonu dusacího mechanismu. Rychlost vršení hmoty se určuje podle dusacího stroje a ne podle dopravních prostředků, které hmotu přiváží z pole. Maximální pojezdová rychlost při dusání je cca < 6 km/h. Abychom dosáhli průměrného udusání 230 kg/m3, nesmí být dusaná vrstva vyšší než 30 cm. Co nejvyšší tlak pneumatiky (nevhodné je použití zdvojených pneumatik), cca 2 bary, má vliv na kvalitnější udusání.
8. Zakrytí
Po udusání se musí silo neprodleně zakrýt. Především při ukončení sklizně hmoty ve večerních hodinách bychom neměli se zakrytím čekat na dopoledne druhého dne. Zakrytí hmoty strečovou fólií pod hlavní fólií pomáhá zabránit velkoplošnému průniku kyslíku do sila v případě, že dojde k narušení těsnosti. Doporučuje se použít fólie testované DLG. Silážní sítě chrání před ptáky a jiným poškozením a lze je použít několik silážních sezón. Zabraňují také vzedmutí silážní fólie a průniku kyslíku do sila. Zatížení fólie po stranách a napříč sila pomocí pytlů s pískem je součástí korektního, vzduchotěsného zakrytí. Pokud by se na sile vytvořil čepec z kvasných plynů, neměl by být v žádném případě tento, pro člověka, velmi jedovatý kvasný plyn odvětráván, protože by při tom mohl do sila vnikat také kyslík. Plyn se samovolně po několika dnech ztrácí.
9. Silážní zralost
Doba pro zrání siláže je minimálně šest až osm týdnů, především pokud se silážuje hmota s vysokým obsahem cukrů a/nebo je silážní přípravek na bázi heterofermentativních bakterií mléčného kvašení. Tento druh bakterií vytváří kyselinu octovou, která zvyšuje aerobní stabilitu siláže, k tomuto procesu ovšem dochází teprve po několika týdnech. Pokud takto ošetřenou siláž otevřeme dříve, očekávaná účinnost silážního prostředku se neprojeví.
10. Technika odběru hmoty
Po otevření sila se může ovšem použitím špatné techniky odběru kvalita siláže výrazně zhoršit. Zásadně platí: způsob odebírání musí zanechávat hladkou a především minimálně načechranou řeznou plochu. Tímto se zabrání pronikání kyslíku do hmoty a následnému zahřívání. Shrnutí: Soubor všech opatření je rozhodující pro dosažení kvalitní vysokohodnotné siláže.
Dr. Ewald Kramer
Přejít zpět na seznam čísel.