Siláž dojnicím nebo do bioplynky?
Zemědělské družstvo Kouty hospodaří na přibližně 1600 hektarech zemědělské půdy, ze které téměř třetinu zaujímají trvalé travní porosty. Sklízená hmota slouží jako krmivo nejen pro 400 dojnic ale i pro bakterie bioplynové stanice. Uzavřený obrat praktikují v Koutech jak u krav tak i u bioplynky, ve které zužitkovávají pouze vlastní vyprodukovanou kejdu, travní senáž a kukuřičnou siláž.
Zemědělské družstvo Kouty vzniklo 20. ledna 2003 z původního Jednotného zemědělského družstva Kouty založeného v roce 1956. Historie hospodaření a obdělávání zemědělské půdy je tedy v severovýchodní části třebíčského okresu poměrně dlouhá. V nadmořské výšce kolem 550 metrů pěstují koutečtí na 100 hektarech jarní ječmen, na stejné výměře ozimý ječmen, na 200 hektarech pšenici, 150 hektarů půdy je oseto řepkou a na další stovce hektarů roste jetel. Kukuřice na siláž je pěstována na 300 hektarech. Z poloviny výměry je kukuřice určená pro krmivovou základnu a z druhé pro bioplynovou stanici.
Pěstované plodiny slouží především pro výrobu krmivové základny pro skot. Kromě chovu dojnic vykrmují v Koutech i býky a zabývají se také chovem prasat včetně výkrmu.
Užitkovost, zdraví a reprodukce
Čtyřsethlavé stádo českých strakatých dojnic dává v průměru přes sedm tisíc kilogramů mléka na dojnici. Obsah pevných složek v mléce je vzhledem k výši užitkovost velmi pěkný a sice kolem 4 % tuku (3,95 – 4,1) a dlouhodobě nad 3,50 % bílkovin (aktuálně 3,53 %). Množství bílkovin i tuku se v uvedených rozmezích pohybují celoročně. Především díky precizní výživě nedochází k poklesu složek ani během letního období. Počet somatických buněk je v normě i když v minulosti měli v Koutech právě s jejich vyšším množstvím problémy. Všech 402 dojnic je v kontrole užitkovost. Podle posledních statistik je průměrná denní užitkovost 24,5 kg mléka na dojnici v KU. Vyprodukované mléko dodávají koutečtí do mlékárny v Jaroměřicích nad Rokytnou. Aktuálně za cenu 5,90 Kč za litr mléka. Díky rozdílu mezi náklady na výrobu mléka ztrácí v ZD Kouty měsíčně cca půl milionu korun.
Uznaný šlechtitelský chov dojnic aktuálně prochází ozdravováním od IBR. Čekají je druhé zkoušky. Pokud dopadnou stejně dobře jako ty první, bude chov uznán oficiálně prostým IBR.
V Koutech se mohou kromě užitkovosti pochlubit i reprodukčními ukazateli, které by jim některé podniky mohly jistě závidět. Březost po první inseminaci přesahuje 50 %, inseminační interval je 68,2 dne, přičemž průměr populace českých strakatých krav je 83 dní. Servis periodu mají v Koutech 89,1 dne, což je oproti průměru populace (123 dní) o celých 34 dní méně. Inseminační index je u krav 1,6 a u jalovic dokonce 1,3. Hlavní zásluhu na tom podle slov hlavního zootechnika Miroslava Cahy mají především ošetřovatelé a vůbec pracovníci v živočišné výrobě, kteří aktivně vyhledávají říjící se plemenice a věnují chovaným zvířatům veškerou péči. Inseminaci si provádí zootechnik sám za použití inseminačních dávek z chovatelského družstva Impuls. V bohdalecké odchovně, která je v rukou právě chovatelského družstva, mají koutečtí i vlastní býky.
Stájové technologie
Dojnice jsou ustájeny v šest let staré vzdušné stáji s boxovým roštovým ustájením. Boxy jsou ve stáji čtyřmi řadami po 93 kotcích. Ke stlaní využívají v Koutech separát, pouze ve výjimečných případech jako je například porucha separátoru apod. stelou drcenou slámou. V intervalech 11 a 13 hodin jsou krávy dojeny autotandemovou dojírnou od společnosti Westfalia s počtem stání 2 x 6. Tato dojírna je v Koutech nainstalovaná od roku 1994. V rámci rekonstrukce byla před čtyřmi lety inovovaná a přemístěna do nynějšího objektu dojírny.
Na střed stáje navazuje ulička s několika schody, kterou dojnice přicházejí dvakrát denně do dojírny. V době, kdy měly krávy v mléce vysoký obsah somatických buněk uvažovali i zavedení vícečetného dojení. Vzhledem vyšší spotřebě energií a lidské práce však nakonec zůstali u dojení pouze dvakrát denně.
Suchostojné krávy jsou ustájeny ve zrekonstruované stáji s trvalým výběhem. Narozená telata jsou nejprve ustájena v klasických individuálních boxech v bývalé stáji a po přechodu na rostlinnou výživu jsou přemístěna opět do krytých skupinových boxů po osmi kusech. Zde jsou přibližně do tří měsíců věku a poté jsou přesouvána do teletníku ve středisku v Radešově.
Výživa a výroba krmiv
Pokud jde o výživu, již více než dva roky spolupracují Kouty se společností Schaumann. Na třebíčském okrese to byla vůbec první farma, která navázala spolupráci právě s touto společností. Co bylo jedním z hlavních důvodů? „Především to byla snaha o zlepšení zdravotního stavu dojnic, kvality paznehtů, reprodukčních ukazatelů a snížení počtu somatických buněk v mléce,“ shodl se hlavní zootechnik Miroslav Caha s výživovým poradcem Ing. Kazatelem. Nutno podotknout, že se jim jejich záměr daří.
Převážnou část krmné dávky dojnic tvoří samozřejmě kukuřičná siláž s travní senáží. Proto je jejich výrobě třeba věnovat dostatečnou pozornost. Pokud nejsou objemná krmiva dostatečně kvalitní odrazí se to samozřejmě jak na kvalitě a množství produkce tak i na reprodukčních a zdravotních ukazatelích. Koneckonců v minulosti se v Koutech potýkali se zdravotními problémy, které vznikly zkrmováním siláže s vysokým obsahem mykotoxinů. Odstranění následků zkrmování siláže o nízké kvalitě trvalo rok a půl. Při výrobě kukuřičné siláže používají v Koutech konzervant BonSilage Mais. Pro konzervaci travních senáží je to v závislosti na obsahu sušiny buď BonSilage Forte nebo Bonsilage Plus.
Vzhledem k velkému množství vyráběných senáží a siláží investovali v Koutech do výstavby nové silážní jámy. Ta je rozdělena do tří sekcí. Největší ze tří sekcí o délce 55 metrů je široká 24 metrů, krajní dvě mají do šířky každá 16 metrů. Naplnit takovou to silážní jámu trvá přibližně týden. Samozřejmě je k tomu potřeba odpovídající sklízecí technika a celá sklizňová linka včetně odvozu a dusání jámy. Veškerá používaná mechanizace je přímo majetkem ZD Kouty. Z pohledu ekonomiky je to rozhodně efektivnější než využívaní strojů službou.
Betonová kráva
Bioplynovou stanici o výkonu 500 kW začali v Koutech budovat loni v březnu. Zkušební provoz byl zahájen o půl roku později. Dnes pracují na jejím rozšíření na 750 kW, což s sebou nese výstavbu druhého dofermentoru a jímky s půlroční skladovací kapacitou. Kejda je do bioplynové stanice přiváděna potrubím přímo ze stáje. Dále se zde zužitkovává travní senáž a kukuřičná siláž. Přestože se v Koutech často setkávají s nabídkou různých materiálů pro fermentaci v bioplynce, striktně v ní fermentují pouze vlastní vyprodukovanou organickou hmotu.
Původní bioplynová stanice o výkonu zmiňovaných 500 kW byla částečně hrazena ze zdrojů poskytnutých Státním zemědělským intervenčním fondem. Dle slov předsedy družstva Lubomíra Piska obdrželi koutečtí v rámci dotací na výstavbu bioplynové stanice finanční obnos, který se rovnal částce uvedené v žádosti, což bylo samozřejmě z hlediska financovaní projektu velmi pozitivní. Možnost čerpat příspěvek SZIF využili v Koutech i pro projekt rozšíření bioplynky.
Na otázku, na co je předseda ZD Kouty Lubomír Pisk nejvíce pyšný, odpověděl slovy: „Především na to, že i v dnešní době, která zemědělství příliš nepřeje, podnik funguje bez nutnosti snižovat stavy zvířat, propouštět zaměstnance nebo jim snižovat jejich mzdu“.
Přejít zpět na seznam čísel.